Vchod G, částečně vybetonovaná štola za ním a odvodnění
Než si něco řekneme o poválečné historii této příčné štoly, měli bychom si říci něco o jejím historii za války. Jak je již v článku Historie v kostce řečeno, tato štola byla vybudována jako jedna ze sedmi příčných štol, které měly tvořit spolu s dvěma nedokončenými podélnými štolami tvořit podzemní továrnu Axinit. Ta nebyla do náletu na továrnu dokončena a po něm již ražba neměla smysl. V roce 1945 štoly posloužily jako úkryt pro místní obyvatelstvo, konkrétně v té době nejméně dokončená štola za vstupem G, která ještě nebyla s ostatními propojena posloužila jako skladiště zásob.
V 50.-60. letech bylo jejich prvních 24 metrů vybetonováno v rámci přestavby na kryt Civilní Obrany. Vypadá to, jako by nebyl dokončen (uvnitř nebyly namontovány zárubně některých dveří ). Dle pamětníka byly na vstupu namontovány dvojdílné asi 3 cm silné pancéřové dveře ( pamětník pamatuje, že v 70. letech byla horní polovina vysazená z pantů a odhozená někde u skladu výbušnin, tak je dovezl k portálu, ale nasadit je nedokázal ). Nějakou dobu poté zmizely celé dveře do Kovošrotu.
Nyní již přejdeme k popisu, které jsme pojali formou virtuální prohlídky: Stojíme u vstupního portálu ( obrázek 1 ) a v nyní vstoupíme dovnitř. Po malé předsíňce vstupujeme do větší místnost ( obrázek 2 ). Za ní je největší prostora, ta asi po 13 metrech přechází do ve skále vylámaného pokračování ( obrázek 3 ). Kousek před koncem vybetonované části jsou dvě odbočky, které jsou těsně za sebou ( obrázek 4 ). Nejdříve nakoukneme do té, která je blíže vchodu. Na levé straně jsou dvě místnosti a na pravé jsou 4 menší místnůstky ( obrázek 5 ) . Pak se vydáme do té druhé, kterou tvoří jediná místnost. Nakonec se podíváme do nevybetonované části. Po cca 45 metrů dlouhé rovné chodbě štola končí a na pravou stranu vede asi 14 metrů dlouhá odbočka. V ní při ražbě narazili na vápenec, takže zde dnes je malá umělá jeskyňka. Na stěnách je sintrový poprašek ( obrázek 6 ) , jinde vyrůstají brčka – duté krápníky, které vznikají docela rychle ( obrázek 7 ) , občas je zde i maličké sintrové jezírko a jiné drobné sintrové útvary známé z jeskyní. Na tomto místě končíme naši prohlídku. Po celé délce vybetonované části je dodržován zajímavý profil – stěny vedou dva metry kolmo nahoru a nahoře je oblouková klenba.
Ještě bych mohl připomenout, co onen pamětník udělal: Jako člen kynologického klubu si všimnul štoly. V té době měla portál do třetiny dveří zasypaný kamením a hlínou. Rozhodl se, že ho vykopá. Občas mu pomáhali kamarádi a tak to společnými silami zvládli. Párkrát společně nakoukli až dozadu. Přemýšlel o zřízení skladu krmiva, ale jeho návrh byl kvůli vlhkosti a myším. Nalezl chybějící horní polovinu původních pancéřových dveří, kterou někdo vysadil a odnesl ke skládku na trhaviny. Na kolečku ji dovezl až ke vchodu, ale ani s kamarády je nedokázal nasadit, takže je jen opřel vedle.
Pak ale začaly problémy s prosakující vodou, takže u vchodu vykopal malé jezírko na nabírání vody pro psy ( voda údajně měla kvalitu vody kojenecké ) a stružku k potoku. Pro snadnější průtok vody pod prahem vybouchal rýhu.
V 90. letech došlo k asfaltování cesty, ale jeden pán nechal zaasfaltovat trubku, zahrabal až téměř k ní novodurovou trubku, v prostoru mezi trubkami vzniknula kaluž a snažil se odvodnění udržovat. To stíhal asi do roku 2005. Pak se odvodnění zacpalo a začala se tvořit velká kaluž u dveří. Při obhlídce dne 28.5.2010 bylo před štolou asi 30 centimetrů vody a po odvodnění nebyla ani stopa. Proto jsem botou vyryl až k místu kaluže u silnice stružku. Kousek před vyschlou kaluží se voda začala ztrácet - narazila na tu novodurovou trubku ( obrázek 8 ). V místě jejího konce v kaluži jsem hrábl rukou a narazil jsem na vodu. Dne 29.6.2010 jsme vykopali kaluž a snažili se najít trubku pod silnicí, ale voda zevnitř přestala téci, protože rýha byla ucpaná. Dne 1.6.2010 jsme celé odvodnění vyčistili, narazili na rýhu v betonu pročistili otvor pod prahem, ale pořád jsme nenarazili na trubku pod silnicí ( obrázek 9 ), takže voda z kaluže tekla po silnici. Při kontrole další den odvodnění stále funguje sice jsou zde povodně, ale i tak ve štole nebylo moc vody. Na trubku se ani další dny nedaří narazit, ale ten člověk, který to celé udržoval, nám ukázal, kde zhruba je zahrabané ústí.
Momentálně je vchod do štoly zavařen, protože i masivní zámky na dveřích a dveře zavařené čtyřmi tenkými pásovinami neodradily zvědavce a „magnety“ , kteří se snažili nalézt cokoliv, co by dali do Kovošrotu. V nelepším případě bychom se zde pokusili zřídit malou expozici o zbrojní výrobě, úkrytech a jiných zajímavostech, ale to bychom museli mít podporu u vedení města a více lidí ochotných pomoci.
Náhledy fotografií ze složky Vchod G, částečně vybetonovaná štola za ním a odvodnění - foto k článku